Je něco na tom, když sleduješ starší lidi, jak se do toho pořádně opřou, často v osobních prostorech, třeba v přeplněný ložnici. Všimneš si starýho nábytku v pozadí, což tomu dává zvláštní atmosféru. Jedna scéna má pomalý, ale intenzivní pohyby, když se to dělá na starý posteli, co vrzá.